Na LinkedInu to ze začátku vypadalo dost divně. Jako na kravaťáckým korpomejdanu s generálním za zády, kde se pije jen latéčko se sojovým a nealko mojito. Chlubeníčko, ego, prachy, kariéra. Dost nuda. Dlouho jsem to očíhávala z úkrytu a hodně nenápadně.
Máme klávesnice, elektronické diáře, kalendáře, itineráře.
Chytrou nápovědu, takže nemusíme psát ani celá slova.
Automatické opravy, takže nemusíme být při psaní stoprocentně koncentrovaní a přítomní.
Mozek může odpočívat.
Matka v zenu. Sledujte ty vibrace. Harmonie v životě, práci i partnerství.
Když jste dva v jednom těle, nemusí to být snadné. Někdy se ale podaří obě různé osobnosti dokonale integrovat a dobré dílo je na světě.
Do prdele práce. Proč se todle musí stát zrovna mě? Jak jsem to moh napálit rovnou do rybníka? Určitě muselo něco ležel na tý silnici. Promočený Bohouš utírá mobil o košili. Eštěže jsem stih vylezt tim vokýnkem. A teď tu sedim na střeše vlastního auta uprostřed rybníka jak debil. A nezbejvá mi než čekat, až mě Luďan s tim svým...
Kdo z vás tohle nikdy neprovedl, ať se přihlásí.
Kdo z vás nikdy nenapsal testovací zadání zadáčo kvůli vysněné spolupráci?
Já to párkrát udělala.
Začínající copywriteři to nemají zrovna snadné. Nemáte zkušenosti, portfolio ani reference. Takže jste ochotní jít hodně nízko, protože psaní je přece váš sen. A dlouhá fronta podobných vám dechem ohřívá...
Jednorožce znáte všichni. Co je „háelpéčko“ možná nevíte. Hluboce lidský příběh je trochu výsměšné označení obsahu, který je prvoplánově zaměřený na dolování vašich emocí.